Fakta vs. dojmy
Ztrácí společnost schopnost kriticky myslet?
Ztrácí lidé schopnost přijmout nepříjemný názor?
Sklouzáváme do černobílého vidění světa?
Každý má právo na svůj názor a na jeho sdílení
Chcete znáš náš názor?
Výměna názorů je základní podmínkou jakéhokoliv pokroku. Chceme pomoci tomu, aby se do online prostředí vrátila schopnost přijmout i nepohodlný nebo nepříjemný názor. A aby se lidé přestali za své názory stydět. Kritickou a otevřenou diskusi ale postupně nahradila dojmologie.
Jak to vypadá v praxi?
„Jak můžete kritizovat Donalda Trumpa, když jste byl proti očkování proti covidu?“
„Jak můžete bránit Izrael, když stojíte na straně Ukrajiny?“
Pocit, že pokud s někým souhlasím v jedné věci, musíme mít stejný názor na vše, že každý patří do nějakého názorového tábora, nálepkování – to jsou výsledky manipulace a tzv. sociálních bublin v online prostoru.
„Lež není názor!“
„Máte právo na svůj názor, ne na svou pravdu!“
Jsme zahlcováni líbivými hesly, která však nemají žádný skutečný obsah. Hodnoty jako je „pravda“ a „lež“ vyžadují existenci soudce, existenci někoho, kdo určí, co je „pravda“ a co je „lež“. I právo považuje tyto pojmy za hodnotící výroky. Názor není „špatný“ ani škodlivý jen proto, že se následně ukáže, že byl nesprávný, že odporuje převažujícímu názoru nebo vědeckému konsensu. Právně postihovat nesprávný názor není v demokratickém systému možné.
Škodlivým se šíření názoru může stát pouze v případě, že je šířen s úmyslem druhého podvést nebo jinak poškodit. Problémem tedy není špatný názor, ale zlý úmysl.
- Chceme pomoci tomu, aby se do diskuse vrátila otevřenost. Ale i to, aby každý věděl, že zveřejněním či sdílením cizího názoru na sebe přebírá určitou odpovědnost. Svoboda nemůže existovat bez odpovědnosti.
- Nechceme, aby stát reguloval diskusi, aby trestal člověka pro jeho názor. Zákazy se musejí týkat jen skutečně bezprostředně nebezpečného chování (šíření pomluv, konkrétních výhrůžek, cílených opakovaných útoků), regulace má sloužit jen skutečné ochraně konkrétních základních práv a svobod konkrétní osoby. Každý navíc musí mít účinné nástroje k obraně svých práv.
Pravdu nelze najít cestou vytěsnění narativů, ale otevřenou diskusí
Chcete znáš náš názor?
Hlavním nástrojem ochrany před škodlivými názory se stala identifikace narativů. Co to znamená? Určité skupiny sestavují seznam názorů, které podle nich nepatří do veřejného prostoru. Nositele takových názorů pak nálepkují (dezinformátor, proruský troll, antivaxer apod.).
Vytěsňování narativů není nástrojem hledání pravdy, ochrany společnosti ani budování bezpečného online prostorů. Je to manipulativní nástroj, jehož důsledkem je obava lidí sdílet vlastní názory (autocenzura) a aktivní zásahy proti některým názorům (cenzura). Abychom mohli posoudit názor druhých, nestačí nám vědět KDO si to myslí ani CO si myslí, musíme vědět PROČ si to myslí.
Pro obnovu veřejné diskuse je naprosto zásadní, abychom odmítli kategorizaci lidí podle jimi sdělovaných „narativů“. Vytěsňování narativů popírá individualitu člověka, zavádí princip jakési kolektivní viny, směřuje proti samotné podstatě humanismu – proti lidské důstojnosti.
- Chceme pomoci tomu, aby se do diskuse vrátila otevřenost. Ale i to, aby každý věděl, že zveřejněním či sdílením cizího názoru na sebe přebírá určitou odpovědnost. Svoboda nemůže existovat bez odpovědnosti.
- Nechceme, aby stát reguloval diskusi, aby trestal člověka pro jeho názor. Zákazy se musejí týkat jen skutečně bezprostředně nebezpečného chování (šíření pomluv, konkrétních výhrůžek, cílených opakovaných útoků), regulace má sloužit jen skutečné ochraně konkrétních základních práv a svobod konkrétní osoby. Každý navíc musí mít účinné nástroje k obraně svých práv.
Lidé ztrácejí schopnost čelit manipulacím a „dezinformacím“
Chcete znáš náš názor?
Online prostor postupně ovládají novodobé elity. Lidé, kteří mají pocit, že rozumějí informacím lépe, než ostatní, že jejich úkolem je chránit ostatní před „špatnými názory“. Využívají k tomu různé techniky od nálepkování a snižování důvěryhodnosti a cti lidí, přes vytrhávání cizích výroků z kontextu a jejich zkreslování až po zneužívání pojmů jako „bezpečnostní hrozba“, „prorusky agent“ apod.
Média, fact-checkingové agentury i různí influenceři zahlcují online prostor hodnocením názorů druhých, aniž by připustili svou omylnost. Postavit se jim často znamená vystavit se jejich negativním kampaním.
Lidé pod tíhou zkratek, manipulativních výroků i osobních útoků ztrácejí možnost vytvořit si vlastní názor. Naším cílem je ukázat, jak manipulativní techniky fungují. Chceme přispět tomu, aby se online prostoru vrátily skutečné názory skutečných lidí místo sdílení výtvorů novodobých elit. Naším cílem je také analyzovat práci vlivných „opinion-makerů“, zejména těch, financovaných z veřejných nebo netransparentních zdrojů. Nechceme jejich názory zakazovat ani regulovat. Jen chceme, aby si každý mohl udělat vlastní názor, aby měl informace pro vlastní hodnocení.
- Budeme analyzovat práci vlivných fact-checkerů, zejména těch, financovaných z veřejných nebo netransparentních zdrojů.
- Podporujeme právo každého udělat si vlastní názor. Lidé nepotřebují naučit, co si mají myslet. Potřebují přístup k informacím.
- Chceme ukazovat příklady manipulace v médiích. Chceme ukázat, jak se z boje proti dezinformacím stal nástroj k omezování svobodné diskuse.
